Žijeme v době sdílecí, pozorovací a lajkovací.
Trávíme čas prohlížením, někdy komentováním a někdy i „palcováním“ (rozuměj dáváním like).
Po mém ročním působení v terénu zvaném „sociální sítě“ mohu jednoznačně konstatovat, že jsem objevila obrovskou masu lidí, kteří se věnují jen a pouze výše uvedeným činnostem. Ovšem moje povaha, v jádru nastavená tak, že vnímám „sklenici spíše poloplnou než poloprázdnou“, mě směřovala k přesvědčení, že kreativní a inspirativní lidé existují a není jich málo. Ale kde jsou, kde je najít?
První základní informace je ta, že na výše zmiňovaných „social networks“ jich moc nenajdete. Proč? Protože prostě na ně nemají čas. Baví se svými koníčky a to je zaměstnává natolik, že necítí potřebu sdílet, pozorovat, lajkovat.
Ovšem teď může nabýt čtenář tohoto úvodníku dojmu, že facebook, instagram atd. považuji za divné zvířátko, které je třeba zavřít do klece a raději nevypouštět. Opak je pravdou. Tyto aplikace a weby jsou skvělým sluhou a špatným pánem. Moje ideální představa je, že sociální sítě budou plné profilů, kde lidé budou ukazovat a sdílet jen své vlastní dovednosti a inspirovat tak ostatní. Možná namítnete "ale já přece nic neumím, o co bych se mohl podělit."
Dovolím si nesouhlasit.
Někdo peče skvělé buchty – ten recept podědil už po babičce, někdo umí báječně nasekat dřevo, někdo je machr na to, jak si zorganizovat život do tabulek, někdo miluje chodit do kina, někdo je vášnivý vyznavač tance, jiný miluje chodit na houby… a tak bychom mohli pokračovat.
Proto i v našem virtuálním časopise chceme postupně představovat inspirativní lidi, kteří umějí něco víc, než jen pasivně konzumovat život. Je lepší být kreativní sendvič, který chtějí sníst ostatní než být tím jedlíkem.
Rozhodně „nepřiberete“ a máte šanci poznat další „sendviče“. Osobně to vidím na velmi výživné bistro s názvem Tender Care czech.
Vaše Martina
šéfredaktorka TC czech
