Po krátké pauze se vrací na můj blog moje kamarádka Gabriela se svým oblíbeným vintage kouskem.
Fotostory jsem tentokrát pojala v duchu outfitu, který si Gabi připravila.
A k tomu samozřejmě patří i její milé povídání "o starej mame", kousku dětství a podzimním čase, který nás někdy láká k zamyšlení.
Miluji podzim! Přiznám se, že ještě víc než horké léto. Ty barvy všude kolem - příroda to má opravdu dobře vymyšlené. Je to pro mne čas, kdy vytáhnu deku ze skříně, když si večer čtu u otevřeného okna - větrám totiž pořád.
Dnes bych vám ráda napsala o kráse plédu, který jsem zdědila po mé babičce.
Byla to báječná a silná žena, plná pokory k životu, se srdcem na dlani. Dělala ty nejlepší tvarohové pirohy! Ale to jistě znáte, všechno od babičky bylo prostě nej.
S touto mojí babičkou se já už mezi čtyřma očima nepotkám, nosit v srdci ji budu ale napořád. Tak jako každý z nás nosí v sobě zrnko svých předků. A jsem za to nesmírně vděčná.
Když jsme spolu s oběma sestrami jezdily na prázdniny do nedaleké vesnice, po celém
dni jsem se nejvíce těšila na večer. Babička si totiž rozpustila vlasy z drdolu a rozpletla svůj cop. Vlasy se ji vlnily po zádech až k pasu. Zpívala nám každý večer mariánské písně a já si přála, ať tahle chvíle nikdy neskončí.
V listopadu to budou dva roky, co jsem ji viděla naposledy, a i když se mi stýská, vím, že je pořád se mnou.
Nejenom v myšlenkách, v mém srdci, v mých modlitbách, ale i když se dny zkracují, venku to voní po kaštanech, naše životy se trochu zklidní a my víc přemýšlíme o všem možném.
Dnes jsem si pro vás připravila pléd, který mám tu čest nosit. Pléd mojí babičky.
I po těch 50 letech je jako nový. Tu krásu ani neumím popsat. Není to jenom tou kvalitní vlnou, ze které je utkaný. Ani tím krásným vzorem a třásněmi.
Má v sobě mnohem víc, než jakýkoliv pléd, který mám doma.
Hodí se k šatům, k halence, skvěle padne k džínám i kalhotám, na džínové bundě a když přituhne, vypadá krásně i přes kabátek. Tento kousek ztělesňuje přesně to, co miluji. Skvost od milované osoby, který jednou já předám dál. Nádherný a kvalitní doplněk, který vydrží celé generace a každým rokem nabývá na kráse. Vezmu si klidně obyčejné džíny, bílou košili a svůj pléd, který všemu tomu dodá jedinečnost.
Absolutně nadčasový!
Nespočetněkrát jsem na ulici odpovídala na dotazy, kde jsem ho koupila. A myslím, že hodně žen šlo pak rovnou na půdu ke svým prarodičům. Milé dámy, takové poklady by určitě neměly zůstat v truhlách. To by byla veliká škoda, nemyslíte?
Na fotce mám světlé cigaretové kalhoty s drobným vzorem, bílou oversize košili s drobnou výšivkou a moje oblíbené boty s pomněnkami. I tak tu největší parádu udělal pléd od babičky.
Tyto plédy, nebo také „volnice „ či „bambuchačky“, jak se jim říkalo u nás na východě, se nosily celý podzim, v zimě, i na jaře. Nosila je děvčátka do kostela a školy, ženy cestou do obchodu, ale i na pole. Jako malá si pamatuju babičku, že ho nosila jak ke kroji, tak i k sukním. Mojí babičku jsem mimochodem nikdy neviděla nosit kalhoty.
Později se už nosily kabátky a vlněné kabáty, takže moji maminku jsem už tento pléd nosit neviděla. Byla to moderní žena a kabát byl určitě praktičtější.
Pokaždé, když si pléd obléknu, vynoří se mi vzpomínky na mou milovanou babičku, na ovocný sad a stodolu plnou sena, do kterého jsme se sestrami skákaly z půdy. Na všechny ty dobroty od babičky a na její láskyplné dlaně. A co si budu pamatovat navždy, když mi říkávala: "Gabko, neposlouchej mámu, naslouchej svému srdci." I když někdy se vyplatí poslouchat i maminku, to ano.
Milé dámy, přeji vám všem nádherný podzim plný pokladů a lásky od svých nejbližších. Já si jdu udělat bylinkový čaj, otevřít okno a zaposlouchat se do šumu podzimem zbarveného listí.
Milovnice vintage,
Gábi