Čtyři roční období.
Tu pestrost jsem dříve tolik nevnímala. Bavilo mě nejvíce jaro a léto. Ale čím jsem starší, a také od té doby, co jsem propadla fotografování, miluji tu přírodní rozmanitost stále více. Prostě a jednoduše, každá část roku má něco do sebe. A vybrat tu jednu nejoblíbenější je trochu jako " Sophiina volba".
Když je jaro, těším se z jara, pak nadšeně přivítám léto a barevnost podzimu mě pokaždé uchvátí. Zima je svou prostou jednoduchostí podobná severskému designu, který tak obdivuji.
Nicméně, nevím proč, při příchodu nového ročního období, vždy vzpomínám na to minulé.
A tak je tady podzimní konzerva, která mi uchová vzpomínku na tu vizuálně nejbarevnější část roku. Astronomická zima začíná 21. prosince a proto i načasování na konec měsíce.
Aby to nebylo jen o fotografiích, má kamarádka Lenka k nim napsala podzimní báseň.
Myslím, že krásně doplňuje tu vizuální stránku.
Mějte krásnou zimu a v srdci noste barevnost podzimu.
Vaše Martina a Lenka
PODZIM
Lenka Celarová
Když procházíš se po lese
Srdce ti rázem zaplese
Spatříš-li houbu nebo víc
Radost tvoji jen násobíc
Procházeje se po lese
Jen málokdo to unese
Tu krásu listí na zemi
Procházející fázemi Zelené už žlutými se staly
Podzim tím tak započaly
Haluzka pod tíhou praská
Divočák si v roští mlaská
Na polích pasou se srny Hraboši zas cpou se zrny
Tažní ptáci odletěli
Pozůstavší oněměli
Jdeš-li lesem po setmění
Slyšíš v listí šelestění
Slyšíš možná v dáli sýčka
Lesu už se klíží víčka
Oranžová žlutou střídá
Každý rok to podzim hlídá
Aby svět si odpočinul
A sníh na zem lehce spočinul
