Je mi osmnáct. Mezi větvemi smrků se prodírají první ranní sluneční paprsky. Choulím se do spacáku a užívám si ten pocit volnosti. Můj první velký vandr. Stülpnerova poustevna, skalní trampské ležení, je naším útočištěm než se vydáme přebrodit říčku Křinici. Je mi 33. Stoupáme do kopce. Před námi běží osmiletý Honzík a těší se, že brzy uvidí tu Pravčickou bránu, kterou mu od začátku tůry slibujeme. Tříletý Vítek spokojeně komíhá nohama v nosítku a asi nejvíc funí tatínek, který ho nese na zádech. Je mi fajn, mít všechny svoje kluky kolem sebe.
Současnost. Naši kluci už jezdí na své vlastní vandry. A já si říkám, že je čas vrátit se zpátky na místa, kde mi vždy bylo tak fajn a prozkoumat je zase jinýma očima. Miluji krajinu Českého středohoří, která mi částečně připomíná oblast severní Itálie kolem Verony. A protože se s vámi vždy ráda podělím o mé zážitky z cest, Českosaské Švýcarsko nebude výjimkou. Třeba díky mě objevíte i jiná místa, než jen ty hlavní turistické cíle. Naším hlavním stanem se stalo městečko Krásná Lípa. Lépe řečeno Hotel aparthotel Krásná Lípa, jehož součástí je i klasický hotel a hostel. Celá budova je usazena přímo na náměstí. Vybavení i servis mají na velmi dobré úrovni, můžete si objednat snídaně, polopenzi nebo si vařit sami. Apartmán je skvěle vybaven, v koupelně najdete i pračku, většina pokojů má vlastní balkon. Doporučuji objednat si pokoj ve vyšším patře s výhledem na rybníček. To pak nemá chybu. Přímo z Krásné lípy můžete vyrazit na kole nebo autem za spoustou atraktivních výletních cílů. Přímo v centru leží i zrekonstruovaná pivnice Falkenštejn, která také stojí za návštěvu. Projděte si i samotnou Krásnou Lípu. Objevíte spoustu podstávkových domů, tradičních roubených staveb tohoto kraje a pak také jeden funkcionalistický skvost tzv. Palmeho vilu, která vás překvapí svojí rozlohou.
A moje výletní tipy? Kousek od městečka najdete obec Doubice, kde leží rozesety v krajině anebo naopak těsně na sobě malebné dřevěnky. Za Doubicemi si dejte pauzu a projděte si malou přírodní rezervaci Vápenka. Od 17. do 20.století se zde těžil vápenec, což už dnes připomíná jen uzavřená štola. Kousek za ní, směrem na obec Studený, když minete Dolní Chřibskou, objevíte v lese skrytý akvadukt. Chce to trochu hledání, protože není moc dobře označen, ale námaha se vám rozhodně vyplatí. Budete si připadat jako objevitelé ztracené archy. Dvouobloukový akvadukt je nejzachovalejší součástí důmyslného technického díla – někdejšího náhonu tkalcovny Floriana Hübela v Dolní Chřibské. Toto dílo, vybudované v roce 1886, přivádělo do továrny vodu Chřibské Kamenice. Už bude čas oběda a tak určitě zamiřte do Restaurace na Stodolci. Ta je opravdu vyhlášená a proto doporučuji rezervaci raději předem. Odpoledne pak ještě můžete dát okruh po žluté značce kousek od Chřibské přes Pekelský důl, zastávku u sv. Eustacha, přes soutěsku Úzké schody k louce Na Tokáni a pak zpět přes Vlčí rokli cyklostezkou k parkovišti. Pokud máte malé děti, můžete si okruh zkrátit Kořalečnou dolinkou, kde si prý v historii opravdu pašovala kořalka. A večer, po návratu, se stavte v Krásné lípě na výbornou kávičku v kafé Atelier, kde si koupíte i výtečné víno k posezení na balkoně vašeho apartmánu s výhledem do přírody.
Druhý den se sice můžete vypravit na lodičky na Mezní louku, ale já doporučuji raději zamířit do vesničky Kyjov a vydat se údolím říčky Křinice Köglerovou naučnou stezkou třeba až k hranicím s Německem. Nazpátek můžete kus cesty ujít po hřebenech skal, kde vás čekají krásné vyhlídky. Další den naopak zamiřte do Rumburka. Jednak přímo v centru města objevíte nádhernou barokní Loretánskou kapli s ambitem. V Rumburku samotném toho bohužel zas tolik k vidění není, nenašli jsme ani jednu hezkou kavárnu nebo cukrárnu. Zamiřte proto na Dymník, vrch vedle města, kde najdete nejen Augustovu rozhlednu, ale i žulové obelisky Strom života postavené ve stylu anglického Stonehedge. Můžete si zahrát footgolf a nebo se občerstvit v blízké restauraci. Z Dymníku je to kousek na Vlčí horu, kde najdete další rozhlednu. Cesta na kopec je součástí Köglerovy naučné stezky. Uděláte si další cca pětikilometrové výletní kolečko, a když vám zbyde čas, zastavte se v Nobilis Tilia, výrobně přírodní české kosmetiky. Otevřeli tady nový podnikový obchod s kavárnou a garantuji vám, že si odnesete minimálně jeden bylinkový olejíček. Jen si pečlivě nastudujte otevírací dobu, ať nedorazíte jako my těsně před zavíračkou.
Třetí den se vypravte třeba do Jiřetína pod Jedlovou a vyšlapte si na Křížovou horu, kde najdete barokní křížovou cestu, objevte štolu sv. Jana Evangelisty a navštivte zříceninu hradu Tolštejn. Můj tajný tip je pak cesta k největšímu větrnému mlýnu holandského typu v Čechách. Jmenuje se Světlík. Jeho největší minus je, že patří soukromému majiteli a tak jej můžete obdivovat jenom přes plot. Ale je k němu hezká vycházka a leží na opravdu romantickém místě. leží kousek od vesničky Podluží. Jestliže váš pobyt končí po třech dnech jako ten náš, na cestě k domovu můžete zajet navštívit Zlatý vrch u České kamenice, kde najdete bývalý čedičový lom. Je to malá zajížďka, ale krásný pohled na architekturu, jakou dokáže stvořit příroda.
A pokud budete mít trochu času navíc, doporučuji ještě návštěvu barokního zámku Ploskovice. Projdete si krásný park, prohlídka je dlouhá tak akorát. U zámku je nově otevřena zámecká kavárna, která nabízí vynikající malé chuťovky. Bylo to pro nás takové malé kulinářské překvapení. Při kávě a dezertu vám budou dělat společnost místní pávi, kteří se pyšně procházejí mezi stolky a dávají vám najevo, že vy jste tam jenom návštěvníci. Do českosaského Švýcarska se rozhodně ještě vrátíme. Je toho tady tolik k vidění, a při malé snaze chodíte místy, kde je malý nebo žádný turistický ruch. Nedaleko od velkých měst leží kousek země, kde lišky opravdu dávají dobrou noc.
Vaše Martina
